Řídicí učitel Josef Náhlík
Josef N{hlík se narodil 3. srpna 1904 ve Vanovicích č. 125 v chudé rodině. Díky podpoře
o deset let starší sestry Marie mohl vystudovat v letech 1920-24 St{tní učitelský ústav
v Č{slavi. Po ukončení studia působil jako učitel v Kořenci, Petrovicích a Knínicích. Nakonec
v roce 1939 získal místo řídicího učitele ve Vanovicích. V letech 1925-26 absolvoval z{kladní
vojenskou službu a od roku 1930 byl poručíkem v z{loze 31. pěšího pluku „Arco“ v Jihlavě.
V dubnu 1939 se oženil s Drahomírou Bohatcovou z Vanovic č. 20 a v roce 1941 se jim
narodila dcera Dagmar. Bohužel klidný rodinný život netrval v důsledku nacistické okupace
Československa dlouho….
Jako řídicí učitel, vlastenec a věřící evangelík považoval za svoji povinnost zapojit se do
protinacistického odboje. Od roku 1942 proto za pomoci školkaře Josefa Lébiše z Vanovic,
cest{ře Aloise Doležala z Drv{lovic a člena odbojové organizace Za svobodu Františka Kříže
z Boskovic organizoval činnost drv{lovické skupiny, kterou tvořili jednak uprchlíci
z nuceného nasazení v Říši a sovětští partyz{ni uprchlí z německého zajetí, skrývající se
v bunkru v lese u Drv{lovic, a jednak místní obyvatelé, kteří ukrývající podporovali.
Zajišťoval pro ukrývající se potraviny a ošacení a jako z{ložní důstojník československé
arm{dy také vedl předn{šky a prov{děl výcvik se zbraní.
Skupina v roce 1943 provedla několik úspěšných akcí. Bohužel, v důsledku dlouhodobé
snahy brněnského gestapa, zejména nasazení jednoho z jejich nejrafinovanějších konfidentů
Františka Šmída, a zřejmě také v důsledku určité neopatrnosti (osazenstvo bunkru pom{halo
v roce 1943 při žních) došlo k prozrazení celé skupiny a postupnému zatčení většiny jejich
členů. Josef N{hlík byl zatčen gestapem dne 10. listopadu 1943. Nejprve byl vězněn v Brně
v Kounicových kolejích, v březnu 1944 byl pak převezen do věznice na Klečkovské ulici č. 31
v tehdy německé Vratislavi (Breslau). Dne 5. června 1944 byl Vrchním zemským soudem
v Breslau odsouzen za činnost nepř{telskou Říši a za poslech cizího rozhlasu k trestu smrti
a trvalé ztr{tě cti. Ž{dosti o milost jeho blízkých bohužel nebyly úspěšné a Josef N{hlík byl
dne 17. srpna 1944 v 18.02 hod., čtrn{ct dní po svých čtyřic{tých narozenin{ch, popraven
stětím gilotinou. Ve stejný den byli popraveni také další členové skupiny – Vladislav Gregor
a bratři Jindřich a Karel Řezníčkovi z Drv{lovic. Jak plyne z jeho posledního dopisu, byl s{m
se smrtí smířen, činil si však velké starosti o osud svých blízkých, nejen manželky a tříleté
dcery, ale také staré matky a sestry, které na něm byly z{vislé. V roce 1945 obdržel Josef
N{hlík st{tní vyznamen{ní – Československý v{lečný kříž 1939 „in memoriam“.
Kromě tragické ztr{ty manžela a otce znamenala jeho smrt pro rodinu i značné existenční
potíže, neboť jeho učitelský plat byl hlavním zdrojem její obživy, a byla proto n{sledně
odk{z{na na podporu příbuzných. Situaci značně komplikovala také povinnost opustit
služební byt ve vanovické škole. Rodina bydlela nejprve v podn{jmu v tzv. vile
(Vanovice 154), v šedes{tých letech si pak postavila dům na zděděné zahradě naproti
kulturnímu domu (Vanovice 54). Drahomíra N{hlíkov{ se znovu nevdala a přežila svého
manžela o 54 let, zemřela v z{ří 1998. Dcera Dagmar žije v Brně, m{ dva syny a zatím
jednoho vnuka.
Projev starosty obce p. Petra Dvoř{čka u pamětní desky na ZŠ Vanovice – 14.9. 2014